Cesta hrdinů SNP – 2016

 

Tento nápad mi ležel v hlavě dlouhých pět let. Ale nakonec nastal čas, kdy jsem dal vale pracovním povinnostem, zabalil batoh , zakoupil jízdenku do výchozího místa a vyrazil.

Brzká rána nabízejí výborné světlo. Morava mě přivítalavedrem a výbornou česnečkou. Největší letecká bitva nad střední Evropou. Končím u Kamenné budy

Brzká rána nabízejí výborné světlo. Morava mě přivítala vedrem a výbornou česnečkou. Největší letecká bitva nad střední Evropou. Končím u Kamenné budy

 

Ano , je mi jasné že exotikou tato dlouhá štreka moc nezavání. Nic to ale nemění na tom, že krajinově patří podle mého soudu k úžasným evropským dálkovým trasám.

Ráno na Dobrovodské zřícenině, poledne na vápencových Malých Karpatech, večení idyla na Amonově louce.

Ráno na Dobrovodské zřícenině, poledne na vápencových Malých Karpatech, večení idyla na Amonově louce.

To , že jsem si necelý měsíc každodenního šlapání po stezkách , cestách, pěšinkách, kamenech, trávě, hlíně i silnicích užil náramně je pravda pravdoucí. A tak následující foto-deníkové záznamy budou jen vypovídat o krajině, přírodě, lidech a každodenním žití na trailu dlouhém přibližně 750 km.

Ještě před cestou.

30.4.2016 14.00

Ještě dvě hodiny a hodím mrchu na záda. Zamknu dveře domova a vydám se vstříc dobrodružství.

Bouřkové mraky mi dodávyjí "křídla". Pod Ďumbierem je na chatě fajn. Ty panorámata jsou úchvatný.

Bouřkové mraky mi dodávají „křídla“. Pod Ďumbierem je na chatě fajn. Ty panorámata jsou úchvatný.

Cesta hrdinů SNP je jedna z těch výzev, která mi leží v hlavě už dlouho. Nadešel správný čas pokusit se tuto výzvu přijmout a vypořádat se s ní.CestaSNP

 

Cesta hrdinů SNP (slovensky Cesta hrdinov SNP) je značená turistická cesta na Slovensku. Její celková délka je asi 720–750 kilometrů.

Turistická značka červená

Cesta hrdinů SNP je nejdůležitější turistická stezka na Slovensku. Začíná na severovýchodě v Dukelském průsmyku a prochází celým Slovenskem až na Bradlo. Z Bradla dál pokračuje jako Štefánikova magistrála do Bratislavy. Prochází většinu oblastí Slovenska, kde probíhaly významné akce Slovenského národního povstání a při osvobozování Slovenska v letech 19441945. Cesta je značená červeným turistickým značením a po většinu trasy je shodná s mezinárodní stezkou E8.

( zdroj wikipedie)

 

Nemůžu říct, že bych poslední dny prožíval v klidu, Obavy, obavy, obav. Trochu strachu. Z čeho?? Že snad zklamu sám sebe, Že nedojdu, Že mě zradí zdraví? Samé zbytečné bloky v hlavě. To je asi také jeden ze smyslů takového to putování. Vypořádat se se svými bubáky.

Základní otázku zda se mi podaří zabalit na lehko jsem vyřešil docela dobře.

Byť mám pořád rezervy. Malý batoh /Mountainsmith 35+10/ se ukázal jako dobrá volba. Prostě se do něj víc nevejde. Blbosti tam nemají místo. Pokud bych jako obyčejně nezabalil moc jídla /cca 5/ tak váha je téměř exkluzivní. 7-8 kg včetně jednoho kg foto výbavy.13095900_709052399237062_851213179883963224_n

První tři dny budu ve společnosti Toma, mého bezva švagra.

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Prešov – nádraží

Aspoň začátek nepřepálím ale pomalu se rozejdu . A pak dál – to se uvidí.

Howgh

Den první – zahřívací.

Dorazil jsem po necelých 10 hodinách jízdy do Prešova. Dálkový bus a nefungoval mu hajzlík!. Ale byl poloprázdný , tak jsem se mohl krásně natáhnout. Během čekání a z kraje jízdy jsem měl blbý myšlenky. Ale teď už je líp. Čekám v poloprázdbné čekárně na parťáka. Malý černý cikánek nejdřív somruje prachy a když nic nedostane tak se válí na zemi . Tom přijíždí na čas. Vítáme se a za necelou hodinku nastupujeme do spoje směr Svidník. Jedou s námi dva kluci obtěžkáni báglama. Po vystoupení dáváme řeč. Trizo a Hulvát.

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Trizo a Hulvat

Bezva chalani co se vypravili na SNP. Oba také dali výpověď z roboty jako já. Splečně si najímáme taxi . Odvoz až na hraniční přechod za 3 éčka na jednoho. Super! A navíc jsme tady už v 11.00.

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Konečně na Dukle

Takže konečně Dukla! Focení,jídlo, pití.

Z dálky se blíží jakási nahrbená postava. Marek – Polák který právě dokončuje SNP,  ale z opačného směru. Má ukrutný batoh ,sněžnice/které prý vůbec nepoužil/. A je pěkně vodranej. Borec!

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Marek právě dokončil SNP

Nejdřív prohlídka památníku a pak vzhůru na trasu. Je teplo jak v červenci. Krajina zvlněná, po loukách rozsety artefakty z války, krásné bukové lesy.Všude dost teče voda. Aspoň nebude nouze.

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Polomy později byly mnohem větší

Končíme kolem 16.00.

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Pravoslavný kostelík

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Přístřešek na okraji Údolí smrti. Spaní sice beton, ale střecha nad hlavou. Večer oheň a trocha červených zkvašených hroznů.

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Kolem 11.00 vyrážíme nejdříve k památníku s rozhlednou , který je necelý 1 kmm od hraničního přechodu. A pak ,za krásného počasí, začínají naše první kroky na trase SNP. Den je zakončen v přístřešku na začátku Údolí smrti.

Zítra bych potřeboval dát aspoň 30km. Záleží jak na tom bude Tom.

Howgh

 

Den druhý -Východními Karpaty

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

K ránu drobně pršelo.Ale jinak OK. příjemná teplota na chůzi. Cesta se vlní. Úžasné bukové porosty. Sice stromy malé, ale různě pokroucené.

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

Pokroucené bučiny

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

Neskutečné plané třešně. Výška až do nebes, Hučelo to v nich včelama.

Když přijdou kopce, tak se šlape kolmo vzhůru. Žádné cik-cak po vrstevnici.Útulna na Černé hoře je moc pěkná. Začíná trochu chladněji fučet.

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

Krásná rána

Před Č.horou ale musíme nalézt značku. Celý úsek po vesnici Andrejcovou je značený hůř.

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

Mokré  louky.

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

Svidník

A tak se mi stane že jako první ve stopě zakufruju. Nezbývá než vystoupat zabijácký svah. Tom se s tím statečně popral a nakonec jsme zase na trase. Ale bylo to ponaučení.

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

Lesy a stoupání

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

Louky a výhledy

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

Černá hora

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

Oběd uvnitř útulny na Černé hoře

Nakonec docházíme na místo spaní. Opět přístřešek. sice u vedlejší silnice, ale je zde pramen a nakonec i klid. Asi 1 km před Andrejcovou. Je 18.45 já stavím tarp, vaříme a pak alou na kutě. Zítra to bude drsnější.

Po dosažení Svidníku jsme našli útočiště v přístřešku kousek před Andrejovou.

K bivaku už zbývá asi 1 km

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Den třetí – přes zříceninu a lázně na rozhlednu.

Vstávám v 6.00. Umýt, najíst, zabalit. Vycházíme v 7.30. Tom je OK. První zastávka – hrad Zborov. krásná zřícenina. každý z nás si vynese svoje vědro písku.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Kačírek  u hradu

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Přidali jsme také svoje vědra.

Tom přichází s nápadem. Půjde po žluté do Bardějova a já si projdu trasu klasicky po červené. OK.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Vrchol Magury.

Nejdřív sestup do podhradí , pak dlouhé zprvu táhlé ale v závěru strmé stoupání na Stebnickou Maguru. Pěkný zahřívací kopec. Snažím se makat aby na mě Tom nemusel čekat. Přichází SMS-ka že už je v bardějově. zrada. Mně to bude trvat aspoň 1,5 hodiny.Je to tady dost o převýšení.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Bardějov konečně na dohled.

V závěru navíc tvrdá cesta, silnice. A nohy začínají protestovat.Hlavně chodidla. Scházíme se na náměstí. potkáváme Triza s Hulvatem/T+H/. Společně si dáváme oběd.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Polívka byla kuřecí.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Sešli jsme se na bardějovském náměstí.

S klukama je prdel. To je skvělé. Rozumime si.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Tom, Hulvat, Trizo

Tom kupuje sedmičku červeného. Na večer. sakra kdo se s tím má tahat! Alůe pak byla dobrá.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Proklaté silnice ve čtyřech ubíhaly rychleji – cesta na Hervatov

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Úžasný kostel v Hervatově. Po mši která zrovna probíhala , jsme si mohli vnitřek prohlédnout a dokonce i fotit a filmovat.

Hervátov, i ty silnice ve čtyrech utekly rychle. U hospody je možnost dobře přespat.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Rozhodnuto. Jde se na Žebrák!

Ale rozhodnutí padlo. jde se na rozhlednu. Stoupání jak do nebes. Asi 3-4 km.Krpál šílešný. Ale odměna: krásné místo, rozhledna.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Žebrák

Bezvadný večer s povídáním a vínkem.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Vnitřek útulny.

 

Den čtvrtý – V dobré společnosti dnes naposled.

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Ranní focení z rozhledny

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Tohle prostě můžu!

Opět vstávám brzo. pálí mě záda. Příjemné svítání. jdu fotit na rozhlednu. pak si vynáším věci ven abych při balení nebudil kluky. Po snídani a zabalení s Tomem odcházíme kolem 7.30. Začátek je v krásném slunečním ránu.

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Hořec kam se podíváš.

Ostrý výstup na Čergov. Krajinově velkolepé. A pěkné místo na vrcholu na bivak. /bez vody/

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Přes Čergov /1049 m / 

Pak se trasa neustále vlní. Místy značeno dost chaoticky. Zvláště odbočky nemají potvrzovací značky a i ty naváděcí jsou umísťovány jaksi podivně. Sem tam polomy a pak je se značením vůbec problém.

Zříceninu hradu jsme si nemohli nechat ujít. Kluci Trizo a Hulvat jsou skvělí kumpáni! Spíme na rozhledně.

Kdo by to řekl , že je to červená.

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Že by únava?

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Linie v krajině

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Solární louka a pohodička.

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Terna – hospoda kde jsme si mohli sníst vlastní zásoby.

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

Poslední společný obrázek ve V. Šariši – hospoda Atlas , pan hostinský nám dal pifko grátis! Frajer.

Přes Čergov /1049 m / a Terňu /město/ až do Velkého Šariša. Poslední společné pivo a pak se naše cesty s tomem rozdělily. Dojdu až na Cemjatu.

pokračování na dohled….. !

Donald Fohler

Už více jak půl století chodím po tomto světě. A pořád se divím. Díky fotoaparátu a cestování ať doma nebo za hranicemi mi ten svět připadá srozumitelnější.

9 Comments:

  1. Krasne obrazky ako vzdy, paradny vylet. Ale najviac sa mi paci solarni louka 🙂

  2. Prajem pekný deň a úspech na ceste SNP. Chcem len upozorniť na jednu chybu v texte, nie je to zrúcanina Zbiroh, ale Zborov.

  3. Tú ceduľu na Zborove som si tiež fotila 🙂 Parádne fotky, díky. Inak, to na Čergove tie listy nie sú horec ale kýchavica (Veratrum).

  4. Ahoj. Moc hezké fotky. Byla jsem tam také – šla jsem jen kousek. Z kysaku na Duklu, na vic nebyl čas. Učarovalo mi to tam a strašně ráda bych se vrátila a prošla celou cestu. Nebo aspoň polovinu. Ale nevím, jestli bych se odvážila sama. A parťáka hledám.

    • Ahoj.Jsem rád že tě moje vidění Cesty SNP opět motivovalo k případné cestě po celé trase.Pokud má člověk kliku a chytne zajímavé počasi,tak je to skvělý vandr.A pokud v tvém okolí neni nikdo kdo by se přidal,zkus si dát inzerát na stránkách CestaSNP.sk nebo na Trekingu.cz.Nicméně i pro osamělou vandrovnici to neni nemožné.Jde jen i to překonat bubáky v hlavě.Tak držím palce aby to vyšlo.Don

  5. Pingback: Východními Poloninami aneb jak mě medvěd nesežřal. – Don Fohler

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *