Jizerky koncem léta

Malé hory , tak trochu ve stínu svého mohutnějšího souseda – Krkonoš, mám rád. Snad jen množství asfaltových jizev, kterými jsou protkané ruší dojem opuštěnosti. Ale i tak se dá najít několik tras, kde asfaltových silniček je minimum, kde bizardní3ffe1473b6_99250403_o2 skály, stříbrně šedivé buky, zpěněné potoky nebo vodou nasáklé louky vandrovníka potěší na duchu.

Koncem letošního léta jsem si splnil přání dané už před nějakým pátkem. Projít jedny z nejhezčích partií Jizerek s někým koho mám rád.   Batoh zabalený „nalehko“ /7 kg včetně jídla/ a Janička po mém boku. Ideální kombinace.
Autobusem brzo ráno z Jičína do Liberce, pak přestup na vlak a kolem 9.00 vystupujeme ve Frýdlantu. A začínáme trochu, pro mě, neobvykle. V cukrárně. Dobrý kafe a dortík nám dodává optimismus i když obloha nevypadá jásavě.
2a2d2e0a88_99250370_o2Cesta kolem frýdlantského hradu nás vede nenápadně ale pořád vzhůru. Konečně se vyjasňuje, je příjemné ,akorát teplé počasí.
dfe8026bd5_99250371_o2Zastavujeme u rybníku Oleška. nejdřív hledám kešku a pak si dávám koupačku. Voda je jak žiletka ale je to fajn.
Stoupáme k Hřebenovému buku a pak krásnými bučinami až na Skalní hrad.
5dba8de92b_99250372_o2de31374650_99250373_o2Úsek od Buku po Oldřichovské sedlo je veden právě mezi skalami .Lysá skála, Hřib, Oldříšek,Gorila, Sněhulák. Názvy přesně vystihují bizardní tvary a vzrostlé buky prosvětlené sluncem dodávají krajině tajuplný nádech.
V Oldřichovské sedle si dáme pifko a pak opět stoupáme. Jizerský kostelík, Sviní kámen, Netopýří věžička , Jízdenka a konečně Poledník 864 m..m. Přes Bílou kuchyni až na Hřebínek .
045a2a9c5d_99250374_o2a34a72d939_99250375_o290d93e8b60_99250378_o246dbd14481_99250380_o2

Trochu nezáživným úsekem po silnici dojdeme k odbočce na Ptačí kupy.Z této strany je výstup na Kupy 1013m.n.m. dost strmý. V zimě nebo brzo na jaře zde člověk může narazit na pěkně nepříjemné ledové plotny a ledem pokryté skalky.

6163964e5e_99250382_o2cf79754357_99250384_o276b9e08daf_99250385_o2Ovšem výhed z Ptačích kup patří k těm několika nejkrásnějším v Jizerkách. Nad hlavou se nám už začínají tvořit poněkud dramatická oblaka. Pro moje fotocvakání idealní situace, ovšem pro budoucí bivak to už tolik neplatí. Ale to je zatím ještě kus cesty před námi. Hřebenový úsek po červené značce je určen jen pro pěšáky a přesto se najdou blbečci , co i sem tahají horské kolo. Jen doufám že právě sestup směrem do sedla pod ptačími kupami je pro ně dostatečným vytrestáním. Další krtinec na hřebínku je Holubník 1071 m.n.m. Opět fajnový rozhled po blízkém i vzdáleném okolí. Jen nesmí být mlha.

a3fa5b6c87_99250386_o23829532821_99250387_o2Okouknu svoji, z dřívějšívh návštěv využitou, bivakovací jeskyni- převis. Janík z tohoto příbytku moc radosti nemá a snad jedině naprostá slota by ji donutila zalézt dovnitř a přespat. A tak pokračujeme ještě o kus dál Do sedla Holubníku. Vím , že se tam nachází turistický přístřešek. Z potemnělé oblohy začíná pomalu ale jistě drobně pršet.
e2bf3bfe56_99250389_o258cd8e67dc_99250390_o2K přístřešku přichází akorát na čas. Jen je tady trochu komplikace. Nachází se v něm naskládané fošny ze kterých se tady vytváří nový povalový chodník. Nakonec to ale bylo pro nás výhodné. Jednotlivá prkna vyskládám na nerovnou podlahu přístřešku do podoby podlážky . A vzhledem k tomu , že přístřešek má střechu děravou jak řešeto , vypnu uvnitř jako provizorní stříšku ještě Tarp. Nakonec po uvaření, umytí zalézáme do peří . Drobné bubnování deš´tových kapek nás uspává. Byl to krásný den myslím , že i Dračice je spokojená.
5be07391e2_99250394_o2ada7b4ad65_99250395_o2

Ráno nás probouzí vycházející slunce. Paprsky osvětluje okolní smrky a nás po snídani čeká ještě rozhodnutí , zda půjdeme na sever nebo na jih. Zvítězil sever. A tak dalším cílem kromě prohlídky rašeliniště Čihadlo byl výstup na Jizeru 1122m.n.m. Ale ještě před tím jsme si prošli nádherný úsek Černá hora 1085m.n.m. – Sněžné věžičky 1063m.n.m.
Odskočili jsme si omrknout Čertův odpočinek – sedátko. Okolní krajina v těchto partiích Jizerek je v tomto ročním období /skoropodzim-podzim/ naprosto úžasně zabarvená.
b75f71c7c5_99250397_o2476310eefe_99250398_o2e4e6b903bb_99250400_o2Po výstupu na Jizeru se kocháme výhledy z vrcholu. Viditelnost je naprosto úžasná. Navíc máme kliku na to, že je s námi na vršku chlapík , který nám dokáže pojmenovat kdejaký kopec až k horizontu. Díky němu jsme se také dozvěděli o rozmístnění několika specialních „vrcholových osvěžovnách“ které umísťují na okolní zajímavé body nadšenci z nedaleké Bártlovy boudy. Tímto jim chci za Janíka i mě poděkovat . To štamprle zelené bylo fajn!
ee5210f23f_99250402_o2bac6cf78a1_99250404_o259c56904d0_99250405_o2b18ef26deb_99250408_o240fa06c781_99250410_o23f9523f4ef_99250411_o2Z Jizery máme namířeno na Polední kameny. Ale nebyl bych to já zmatkář , abych aspoň jednou za vandru nezakufroval. Tak se mi podařilo minout odbočku žluté značky kolem Smědavské horay a místo toho docházíme opět Na Čihadlo. Fakt trapná ztráta směru! Nakonec ale od odbočky Nad Černým potokem konečně začínáme sestupovat. První třetina cesty pod Frýdlantskými kameny je skvělá.
d0d9e2c529_99250412_o23985bc8c92_99250413_o29b66bbef76_99250414_o2

Pak se ale opět místní experti vyřádili a vytvořili hnusnou širokou dálnici. Po ní docházíme do Bílého potoka. Jelikož nám vlak do Liberce jede až za víc jak hodinu, prodlužujene si cestu a nakonec vláčkem odjíždíme z Hejnice. Díky třem na sebe navazujícím vlakovým spojům kolem sedmé večer vystupujeme v Jičíně. Autem na chalupu to už je co by dup.
A co dodat k vandru ? BYL FAKT POVEDENÝ!!

Donald Fohler

Už více jak půl století chodím po tomto světě. A pořád se divím. Díky fotoaparátu a cestování ať doma nebo za hranicemi mi ten svět připadá srozumitelnější.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *