Nejen prací živ je Kačírek !

Tak, tak, po návratu ze Španěl jsem bohužel opět musel začít robotovat.  Holt dublony na kontě ubyly a  musí se opět doplnit.  Nicméně,  abych tuto činnost přežil bez újmy na duševním zdraví, musím čas od času vyrazit na tzv. “ mikro adventures“ . Malá ,drobná dobrodružství, která na každého hledače Cesty čekají za bukem.

Skoro jako tibetská vlajka.

Skoro jako tibetská vlajka.

Vzhledem k tomu , že se dostavil i jakýsi psací útlum, tak do tohoto postu nahustím hned tři takováto malá dobrodružství. Já vím, dobrodružství, řeknete si.  Ale například  noc na zřícenině Ralsko, kdy větry duly jak o život , déšť si taky nezavdal a pončo co mi mělo poskytovat jakousi ochranu zůstalo v mém vlastnictví jen díky tomu, že jsem ho skoro celou noc zuby nechty držel,   to bylo pěkný vzrůšo.DSC_0392

Když mi kdesi v lesích za Úštěkem naprosto vysadila pravá noha od koleno dolů . K nejbližšímu dopravnímu prostředku to bylo asi 12 km  a jako na potvoru jsem nemohl najít žádný klacek co by sloužil jako berle,  to jsem se taky vůbec nenudil.  Ale tyto   drobné perličky které přináší jednak pobyt v přírodě a jednak věk,  dělají tuctové výlety  právě těmi nezapomenutelnými.  Co nadělat. Mladá haluz už nejsem.

Ale pak doma, při sklence červeného, dobré muzice, a když nic nebolí, jo, to se opět kujou plány.

Protože nejen prací živ je člověk a pořád platí to úžasné nepřekonané foglarovské:

“  Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic. Slyšíš tu píseň dálek závratných? Tiše a velebně šumí hlavy stromů. Záře slunce červenavá stéká po jejich rozpukaných kmenech a vůně  pryskyřice tě omámí. A večer oheň táborový tam do tmy pak zasvítí a vyvolá v tobě pocity, které otřesou tvou duší…“

Následující obrázky jsou z :

Jak jsem nedošel z Blateček na Radobýl.

Basecamp - Blatečka

Basecamp – Blatečka

Kokořínsko - Nedvězí

Kokořínsko – Nedvězí

Pustý zámek u Rače

Pustý zámek u Rače

Setkání na Cestě

Setkání na Cestě

Kaplička za Tuhání

Kaplička za Tuhání

Setkání na Cestě

Setkání na Cestě

Výhledy u Skalky

Výhledy u Skalky

Helfenburg

Helfenburg

Helfenburg

Helfenburg

setkání na Helfenburgu

setkání na Helfenburgu

Úštěk

Úštěk

konečně pohodička

konečně pohodička

celá trasa

Celá trasa

První den jsem si myslel , že jsem chodecký přeborník a dal jsem téměř čtyřicet. Šlapalo se fakt dobře.  Místo bivaku sice nebylo podle představ, ale nakonec, když jsem se natáhnul na karimámu, byl jsem spokojený.  Ráno po sklepání asi dvaceti slizkejch slimáků jsem s chutí vyrazil. Cíl byl jasný. Radobýl a snaha vcítit se do duše K.H. Máchy. Jenže už když jsem šlapal ke kapličce a zřícenině/ 🙂 / Levín, tak začala zlobit pravá hnáta. Mimochodem ten Levín- to je fakt zajímavé místo. Mají tam i na malinkém rynku čajovnu. Povedlo se mi odlovit několik kešulí . Ale pak v polesí kolem Baby jsem fakt už skoro nemohl normálně jít. marně jsem hledal slušnou haluz co by posloužila jako berle. Varianta, že budu volat 155 m mně naháněla husí kůži. Dobelhal jsem se do ploskovic a tam nakonec využil místní busovou dopravu až do Litoměřic. Mrzelo mě to , nicméně byl jsem rád, že se už nemusím trápit. Však ten kopec mi neuteče! Vlakem jsem dorazil do Mšena a těch cca 10 km na Blatečka už proběhlo bez větších problémů.

Následují fotky z druhého dne.

Svítání před Levínem

Svítání před Levínem

Levín- obec a zřícenina

Levín- obec a zřícenina

DSC_0377

DSC_0396

Konečně zase na Blatečkách!

 VÍCE FOTEK LZE VIDĚT NA ZONERAMA ZDE. Stačí kliknout.

 

 Druhá parádní solo akce byla Z Chrastavy do České Lípy , aneb noc plná vášní na Ralsku!

Přede mnou bylo opět volno. Vzhledem k tomu , že mi moje stará bunda od Rakoncaje odešla do věčných lovišť /prověřilo ji moje cyklovandrování po Persii a Turecku / nastal čas zakoupit nějakou novou. Proto jsem se vypravil do Liberce a navštívil prodejnu Nalehka.  

Po úspěšném nákupu mě vláček dovezl do Chrastavy a v podivném upoceném vedru jsem vyrazil na cestu směr Blatečka. A protože to vedro bylo fakt hnusný, tak už po cca 10 km přineslo tolik vody , že jsem byl vděčný za malé turistické odpočívadlo. To mi poskytlo tak akorát místa na lavici abych zde zůstal krytý stříškou , přes noc.  Kolem mě zatím proudily hektolitry vody. Bylo to docela fajn. Jo, taky musím zaznamenat, že tento vandr byl ve znamení testování nového/ bazarového/ foťáku sony RX 100 III. Tenhle prcek naprosto splňuje požadavky vandrovníka který odlehčuje výbavu a při tom nechce až tak moc slevit z fotografických nároků. Tím chci upozornit na to, že následující foto jsou pořízené právě tímto kompaktem.DSC00340 DSC00351 DSC00361 DSC00367 DSC00369 DSC00382_ToneMapping_hdr DSC00384_hdr DSC00393 DSC00394 DSC00409 DSC00420 Screenshot 2017-08-07 16.34.46_panoramaDen druhý mně ale přinesl nádherné ráno. Paprsky slunce pronikaly skrz stromy. Opět musím odlovit aspoň nějakou kešuli.DSC00448 DSC00426 DSC00455 Ta v bývalé lomu u Loupežnické jeskyně byla fakt vypečená. DSC00469 DSC00464 Cesta přinesla úseky zajímavé i nudnější. DSC00562Ale nakonec závěrečné stoupání na impozantní kopec Ralsko byl fakt odměnou . K večeru už začaly dout podivné větry a cáry mračen pokrývaly obzor. Stoupání bylo nekonečné.DSC00565 Konečně jsem na vrcholu. Jen ještě najít pár metrů čverečných na přespání. Zvolil jsem esteticky lepší plac ale bohužel praktická volba by bývala lepší.DSC00579 Na místě kde sice bylo více místa, pěkný výhled na oblohu, bylo také mnohem víc větrno. To jsem ale při stavbě přístřešku z ponča ještě nevěděl. Největší legrace přišla po půlnoci. vítr foukal jak o život a zvláštním způsobem se točil tak, že mi pončo fungovalo jako plachta pro plachetnici na oceánu. Nezbývalo nic jiné než ho celou noc aspoň jednou rukou přidržovat. I tak jsem se nevyhnul tomu, že vítr vytrhnul kotvení a plachta vlála jak prapor svobody. Ke vší té zábavě se po půlnoci najednou moje místo osvítilo světlem dvou čelovek. Dva hráči hry podobné geocatchingu se vsápali  na kopec, aby získali potřebné body ve své hře. Nevím kdo se lekl více. Pěkně jsme si pokecali a hošani opět po chvílí odkráčeli z kopce dolů.

Pokračování v dalším příspěvku.

více foto na ZONERAMA stačí kliknout

Donald Fohler

Už více jak půl století chodím po tomto světě. A pořád se divím. Díky fotoaparátu a cestování ať doma nebo za hranicemi mi ten svět připadá srozumitelnější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

2 × 3 =