Takové malé novoroční povzdechnutí.

Je to pět let co jsem zažíval pocity popsané v následujícím příspěvku. od té doby se mnohé změnilo. Jedno ale zůstává. A to je TOUHA. A musím říct, že nikdy neni tak špatně , aby člověk zlomil hůl.

howgh -11.2.2015

27.den třetí-  pod sedlem COL DE LA SEIGNE 2516 M

27.12.2010

Za okny je bílo. Mráz hluboko pod nulou.Svrbí mě celej člověk pocitem , že sedět doma je hřích.

podzim v Krkonoších


Jo moci tak zabalit nejnutnější a vyrazit zase někam.  Kamkoliv.  Pachtit se hlubokým sněhem nebo naopak proklínat led na stezce.  Poslouchat zimní krajinu.  Těšit se na večer pod jiskřivým nebem. Ohřívat si prsty o ešus olizovaný plamenem vařiče.  A pak se uvelebit do peří pod slabou vrstvu nylonu.

Krkonošské prameny 5.

Letos si musím nechat zdát. Třetí operace páteře je teprve pět týdnů za mnou a tak si moc vyskakovat nemohu.

Sněžka

Ale u kamen je taky
fajn ,džbánek svařáku navíc pěkně zahřívá vnitřnosti a  Jarek Nohavica mi pěje  že ,  … pokud se
zpívá ještě se neumřelo.

stará Bucharova cesta

Takže přání do Nového roku je jasný jak facka.

ZDRAVÍ!

Krkonošské prameny 3.
A to také přeju vám všem co náhodou zavítáte na tenhle rádoby blog.

hořec

Krkonošské prameny 4.

Donald Fohler

Už více jak půl století chodím po tomto světě. A pořád se divím. Díky fotoaparátu a cestování ať doma nebo za hranicemi mi ten svět připadá srozumitelnější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

four + seven =