Cyklovandr – „Bylo na čase“ !

Cyklovandr – „Bylo na čase „!DSC_0506

Čtvrtek poledne a já konečně vyrážím ven. Na cyklovandr. Však už bylo na čase.
Čeká mě kolečko směrem západo -severo-východním. Dusné počasí dává tušit, že asi schytám nějakou tu přeháňku. No aspoň pořádně otestuji ušitý tarp.DSC_0406
Nejdřív mě čeká projet kolem Mladé Boleslav. Naštěstí cyklostezky jsou dobře navržený a tak mě provedou skrz okraj města po klidných místech. Konečně šlapu podél Jizery. Všude je dost bujná zeleň. Sjeté gumy pěkně ustřelují na blátíčku na stezce. První zastavení u kostelíka sv. Mikuláše ve Vinci.
Projíždím skrz Krnsko , Skalsko a na chvíli zastavuji v Sudoměři . Skrz tuto vlakovou zastávku jsem už mnohokrát jel vlakem a vždy si říkal, že jednou si tady musím vyfotit stěnu pokrytou cedulema. Tak konečně dnes.DSC_0409
Přes Kluky a Vrátno to beru do Lobče. Místní muzeum E. Štorcha opět nechám na jindy , ale pauzu dám v parádně zrekonstruovaným lobečským pivovaru. Zažil jsem ho před 10-12 rokama jako naprosto zpustlou ruinu. O to větší radost byla před pár roky, kdy jsem při jedné z mnoha cyklocest na Kokořín zjistil, že se začíná s budováním . A v loňském roce už bylo na co se dívat. Takže když vidím ceduli, že je otevříno , že se točí i místní specialní pivka, tak neni co řešit. Jdu na jedno.DSC_2924
Tímto doporučuji k návštěvě. Příjemní majitélé a výborné pivo to je pivovar v Lobči.
Den se pomalu nachyluje. Je poznat, že jsem vyjel až po poledni. navíc moje nohy přeci jen nejsou zdaleka tak trenované jako v minulosti. Ale je mi jasné, že to musím vzít přes Vrátenskou horu. Rozhledna je už zavřená, ale klid a svačina mi dělá dobře.DSC_0417

Ujasňuji si, že dnešní noc bude v Údolí Bílých skal. Takové romantické místo v Kokořínském dole. Bylo to v době před 36 lety, kdy jsem tento trampský kemp náhodou objevil a strávil tu pěknou noc pod širákem.DSC_0450
Dojíždím na místo kolem šesté večer. připravím si ležení, u pramene se omyju, pak zapálím malý oheň a užívám si nádherného závěru dne.DSC_0452

Probuzení kolem šesté . Slunce svými paprsky proráží skrz stromy. Skály nad mojí hlavou jsou zbarveny do zlaté barvy a ptáci si zpěvem mohou ztrhat plíce. Uvařím si na liháčku kafe, sním nějakou housku , zabalím a v sedm už zase sedím v sedle. Cesta mě vede nejdříve na návštěvu Blateček a mojí maminky. Problém ale nastává v okamžiku, kdy se na nikoho v chalupě nemohu dozvonit. A tak kolem tři čtvrtě na osm šlápnu do pedálů směrem na Dubou. DSC_0464DSC_0474
Pak následují Holany, průjezd kolem rybníků, a začínám trochu stoupat na Kozly, Bořetín a Stružnici. Trasa je sice převážně po silnici, ale docela výživně se vlní. Brdek se střídá s brdkem, sem tam i nějaká stojka. V Horní Libchavé si řeknu, že by bylo fajn podívat se na Panskou skálu u Kamenického Šenova. A bylo to dobré rozhodnutí. Původně jsem si při focení tohoto skalního útvaru říkal , že díky polednímu slunci z obrázků nic moc nebude, ale doma jsem pak byl překvapený.DSC_0518DSC_0513DSC_0509
Pokračuji dál na Polevsko. To jsem se ale už dostal do Lužických hor. Ty jsou pro cyklistiku , která nemá ráda roviny nýbrž kopce , jak stvořené.
Jedno zastavení u kapličky poblíž Polevska. Krásné , mohutné lípy, výhled do kraje , dominatní kopec Klíč přímo proti mně.Úžasné místo.DSC_0544DSC_0547_panorama
Sjíždím do sedla pod Klíčem a vymýšlím si teréní vložku. To jsem netušil, že cesta pro pěší bude navíc totálně rozbitá lesní technikou a zaplněná bahnem a vodou. Bylo to docela napínavé. Nicméně jsem prošel a pak po lesních cestách dojel do Nové Hutě. Tady už definitivně začínám směřovat na východ – domů. Cyklostezky jsou z velké části vedeny po lesních, polních cestách, jede se dobře. Jen ta odpružená vidlice mně opět začíná ležet v hlavě. Přeci jenom obě moje ruce mají problémy s karpály a tak bych na těch roletách kolikrát měkčí pružení uvítal. DSC_0561
V jednom místě mezi Velkým Bukem a Suchým vrchem zahlédnu v docela hustém lese pohyb hned u cesty. Zastavuji a … ondatra pižmová , velká jako hrom. Vůbec se nebojí , hned mě napadá pozor vzteklina. Nicméně mi to nedá a jdu na lovy beze zbraní. Zvíře se nechalo docela ochotně několikrát zvěčnit. I když zubiska na mě taky vycenila. Nevím, je možné že byla nemoc nebo stará ale v každém případě široko daleko nebyla žádná pořádná voda, kde by vlastně žila. Bylo mně ji líto, ale nakonec jsem poděkoval za ochotu a rozloučil se. Super zážitek.DSC_0584DSC_0623 b
Později projíždím skrz dětský tábor v tee-pee. Krásně nové stany čekaly na svoje nájemníky. Myslím že děcka budou mít parádní vzpomínky na krásné místo a bezvadné spaní.DSC_0633
Začínám uvažovat o místě na spaní. Na tachometru se pomalu ukazuje stovka. Musím říct, že nohy docela cítím. Ale stejně si ještě dojedu prohlédnou zámek Lemberk poblíž Jablonného v Podještědí . Taky pěkný.DSC_0637

Obloha se docela kaboní. Je dusno, mouchy koušou jako o život. A tak když zahlédnu slibné místo pod kopcem Stříbrníkem neváhám. nacházím plácek na tarp a po umytí a uvaření zalézám a natahuju svoje znavené tělo. Super den!DSC_0646
Přestože to vypadalo, že přijde pořádný šplouchanec, tak se déšť omezil jen na jakési nesmělé poprchávání. Tak nebylo divu, že se probouzím do celkem podmračené oblohy s drobným deštěm.
O to lepší bylo ale focení poblíž Hamru na jezeře.DSC_0670 b

DSC_0652

Dalším cílem je Osečná , Kotel, Všelibice. Vzhledem k tomu, že mám v úmyslu dojet domů už dnes a zároveň bych rád dal opět aspoň stovku, mohu vymýšlet různé zajížďky. Jako třeba k Čertově zdi. Asi 4 km terénem . Hustý! DSC_0687DSC_0692Takže mě nakonec Locus navede na Sychrov, a po jednom lahvovém lobkovicovy pokračuju na Frydštejn a Kopaninu. Tak to bylo slušné stoupán!DSC_0704

Od rozhledny /657 m/ sjíždím pořádným sjezdem do Malé Skály a k Jizeře. Nicméně pořád mně to je málo a tak opět vzhůru na Prosíčka a Vrát. V Koberovech si řeknu, že přeci jenom Kozákov má svoje kouzlo a šlapu na něj. Uf, uf, v závěru to byla pořádná stojka. Fakt nemám natrénováno. DSC_0712
Nakonec po známých cestách sjíždím do Sedmihorek, kolem Vidláku k Troskám , a v závěru si dám – to aby mi lépe chutnalo pifko u Petruse na Blatech , oblíbený kopeček na Pařezkou Lhotu.
Pifko si dám na svém oblíbeném místě pod lípou.
Tři kilometříky došlapu domů jakoby nic.
Na budíku mám přesně 285 km a na kartě ve foťáku spoustu záběrů.
Bylo to povedené. Za týden snad zase něco vymyslím.

Beze jménaVíce foto na Picasa !
HOWGH

Donald Fohler

Už více jak půl století chodím po tomto světě. A pořád se divím. Díky fotoaparátu a cestování ať doma nebo za hranicemi mi ten svět připadá srozumitelnější.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

14 − four =